Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bruselský plán na využití ruských rezerv se rozpadá. Proti stojí klíčoví spojenci

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Evropská komise zoufale usiluje poslat tisíce miliard korun Ukrajině na další dva roky války, ale naráží na odpor zemí, které zmrazené ruské rezervy – z nichž mají finance jít – drží. Nyní Evropská komise nepochodila ani v Japonsku, které drží ruské rezervy za 630 miliard Kč.

Tokio využití ruských rezerv na fakticky bezúročný a s největší pravděpodobností i nevratný převod na ukrajinské účty zjevně odmítá z podobného důvodu jako Belgie, která drží suverénně nejvíce zmrazeného ruského majetku, zhruba 3,8 bilionu korun. Japonsko se obává, že by v případě rozmrazení ruských aktiv muselo peníze mezitím poskytnuté Ukrajině splatit Rusku "ze svého".

Za peníze poskytnuté Ukrajině se ale odmítá zaručit dokonce i Evropská centrální banka. Plán Evropské komise ovšem odmítají také samotné Spojené státy a některé další země EU, vedle Belgie jde hlavně o Maďarsko a vlastně i Slovensko.

Japonské odmítnutí ovšem pro Evropskou komisi představuje skutečnou "studenou sprchou", protože odhaluje, že plán nemá podporu ani na mezinárodní neamerické spojenecké scéně. Evropská komise tedy rozjela historicky neozkoušený experiment, pro nějž neměla vyjednánu širší podporu, takže celý plán stále silněji působí jako zfušovaná hurá-akce.

Debakl Evropské komise ale obnažuje fundamentální krizi vládnutí EU; její demokratický deficit. Vlády, které jsou zodpovědné přímo svým voličům a zároveň reálně spravují jejich daně, jako je ta belgická nebo japonská, totiž plán Evropské komise odmítají. Zato Evropská komise, která se žádnému voliči přímo nezodpovídá, přímo prakticky žádné daně nespravuje, ve svém velikášství morálně hazarduje s penězi, za jejichž případnou ztrátu sama žádnou odpovědnost neponese – na rozdíl od Belgie, Japonska, ba svým způsobem i Evropské centrální banky.

Je znakem pokročilé demokracie, do níž se Evropská unie ráda stylizuje, že o zásadních, potenciálně historicky přelomových věcech si činí nárok rozhodovat lidé, vlastně pouhopouzí byrokraté, kteří nejsou přímo voleni a voličům se ani přímo nezodpovídají? Vždyť takové nastavení otevírá dveře morálnímu hazardování, hazardu s penězi daňových poplatníků, jak demonstruje zmíněný postoj Belgie či Japonska.

Neměla by se Evropská komise vrátit zpátky na zem a místo gest a siláctví, k němuž evidentně nemá přirozený mandát, být raději opět jen servisním, úředním orgánem skutečně volených vlád členských zemí EU? Evropská komise by se měla dovtípit, že hrát si na Churchilla je sice možná líbivé, ale převážně jen z hlediska nepoučených – ti ostatní dobře vědí, že Churchill svůj rezolutní, nakonec vítězný postoj za druhé světové války opíral o přirozený, přímý mandát od voličů.

Churchill riskoval osud svůj i celého národa, jenž mu k tomu ovšem dal mandát, Evropská komise vlastně nic neriskuje – jen morálně hazarduje s penězi, které nejsou její, ani jí jejich správu daňoví poplatníci přímo nesvěřili...

Témata:  evropská komise Rusko EU

Související

Aktuálně se děje

17. dubna 2026 16:48

31. března 2026 9:46

26. března 2026 14:40

Přísnější hypotéky od dubna: zděděný byt může zkomplikovat financování

Podle České národní banky překročila aktivita na hypotečním trhu dlouhodobé průměry, ceny bytů a domů rostou dvouciferným tempem a zvyšuje se podíl hypoték na pořízení nemovitostí určených jako investice. Od dubna tak začíná platit doporučení ČNB, které má tento segment přísnějšími podmínkami o něco zchladit. Záměr je jasný, praktické dopady se ale mohou dotknout nejen investorů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy