Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Proč Eurostat za loňský rok přičítá české vládě o 45 miliard vyšší deficit než sama vláda?

Proč Eurostat za loňský rok přičítá české vládě o 45 miliard vyšší deficit než sama vláda?

Foto: Jan Zýka / INCORP images

Proč statistika Eurostatu vykazuje o zhruba 45 miliard vyšší schodek loňského hospodaření vlády, než plyne z dat ministerstva financí k plnění státního rozpočtu za rok 2023? Vždyť čísla Eurostatu, která přejímá i ČSÚ, hovoří o loňském schodku ústředních vládních institucí ve výši takřka 334 miliard, zatímco ministerstvo uvádí schodek necelých 289 miliard.

Rozdíl je kromě metodických odlišností dán dvěma klíčovými důvody.

Zaprvé, Eurostat letos v dubnu ministerstvu financí odmítl jako příjem uznat zhruba 29 miliard Kč z dividendy ČEZ, kterou si ovšem ministerstvo do příjmů započetlo celou, tedy v objemu 54 miliard Kč.

Zadruhé, Eurostat do deficitu započítal i hospodaření mimorozpočtových, avšak stále i tak státních fondů, včetně části deficitu Státního fondu dopravní infrastruktury v objemu zhruba 20 miliard Kč. Tento dluh ministerstvo vyvedlo mimo rozpočet, za což jej kritizuje i Národní rozpočtová rada.

Podle ní dokonce kvůli takovému vyvedení nelze loňský ministerstvem deklarovaný výsledek rozpočtu kvůli tomuto vyvedení – tedy výraznému optickému snížení jeho schodku – srovnávat s těmi z let před rokem 2023

Témata:  státní rozpočet vláda Petr Fiala (ODS) Eurostat

Související

Aktuálně se děje

17. dubna 2026 16:48

31. března 2026 9:46

26. března 2026 14:40

Přísnější hypotéky od dubna: zděděný byt může zkomplikovat financování

Podle České národní banky překročila aktivita na hypotečním trhu dlouhodobé průměry, ceny bytů a domů rostou dvouciferným tempem a zvyšuje se podíl hypoték na pořízení nemovitostí určených jako investice. Od dubna tak začíná platit doporučení ČNB, které má tento segment přísnějšími podmínkami o něco zchladit. Záměr je jasný, praktické dopady se ale mohou dotknout nejen investorů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy