Češi šetří na důchod stále častěji. Jak nejlépe do spoření zapojit stát?

Penzijní připojištění

Záruka výše úspory a možnost vyplacení poloviny peněz po patnácti letech. Tím se vyznačovalo penzijní připojištění, které šlo uzavřít naposledy 30. listopadu 2012. K loňskému roku tento způsob využívalo 3,33 milionu lidí, což je o více než 150 tisíc pojistitelů méně než v roce předcházejícím. „Důvodem byl mimo jiné přechod pojistitelů od penzijního připojištění k doplňkovému penzijnímu spoření. Přechod k jiné penzijní společnosti se stejnými podmínkami v rámci penzijního připojištění totiž už možný není,“ vysvětluje Jaroslav Lhotka, finanční specialista společnosti Poutko.

Připojištění je možné také předčasně zrušit. To znamená ukončit před šedesátým rokem, případně po méně než šedesáti měsících. „V takovém případě je ale potřeba podat dodatečné přiznání, na což dohlíží finanční správa. Klienti, kteří si snižovali základ daně, musejí po předčasném zrušení pojištění zpětně zdanit platby za posledních deset let. To platí nejen pro penzijní připojištění, ale i doplňkové penzijní spoření,“ dodává Lhotka.

Doplňkové penzijní spoření

Doplňkové penzijní spoření navázalo na penzijní připojištění a založit se dá od roku 2013. Největším rozdílem oproti původní formě „penzijka“ je možnost ovlivnit zhodnocení výběrem účastnického fondu. Je tedy možné zvolit konzervativnější variantu s nižším, ale jistějším výnosem, nebo naopak méně stabilní fond, zato s potenciálem mnohem vyššího výnosu.

Stejně jako penzijní připojištění je i doplňkové penzijní spoření podporováno příspěvky od státu. „Nejnižší částkou, kterou si klienti mohou na spoření posílat, je sto korun měsíčně. Příspěvek státu ale začíná až na třech stech korunách. Horní hranice omezená není. Od dvanácti tisíc za rok si navíc můžete odečíst část příspěvku od daně z příjmu,“ vysvětluje ekonom společnosti Poutko Jakub Plzák.

Doplňkové penzijní pojištění i příspěvky na něj navíc využívá řada firem jako benefit pro své zaměstnance. Takový příspěvek je totiž daňové uznatelným nákladem, a to bez omezení výše. „Pozor ale, abyste si k zaměstnaneckým příspěvkům nenárokovali také příspěvky od státu. Ty se vážou pouze k poplatkům od samotného účastníka,“ radí Plzák.

Stavební spoření

Vůbec nejoblíbenější formou ukládání peněz je u nás stavební spoření. Jedním z důvodů je bezesporu požadavek České národní banky, podle níž musejí mít žadatelé o hypotéční úvěr naspořeno deset procent z ceny nemovitosti, s čímž v některých případech mohou stavební spořitelny vypomoci úvěrem.

Oproti spořicímu bankovnímu účtu je stavební spoření stejně jako důchodové pojištění výhodnější. V porovnání s doplňkovým penzijním spořením už výsledek tolik jednoznačný není. „Záleží totiž na právě zmiňované investiční strategii v rámci fondů. Státní příspěvek ke stavebnímu spoření nepřekračuje 2 000 korun za rok,“ upozorňuje Plzák.

Témata:  důchody