Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Daň z nabytí nemovitosti se bude platit. Sněmovna ji nezrušila

Poslanecká sněmovna
Poslanecká sněmovna
Foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Daň z nabytí nemovitosti se bude vybírat i nadále. Sněmovna dnes odmítla návrh Senátu, který chtěl daň zrušit. Podle některých senátorů je tato daň nemorální. Senát chtěl zrušení daně vložit do poslanecké novely, která osvobozuje od daně první prodej bytů v rodinných domech. Sněmovna novelu stvrdila se zmíněným osvobozením u bytů v rodinných domech. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Pro zrušení daně hlasovalo 66 poslanců, zapotřebí jich bylo 82. Zrušit daň chtěli opoziční poslanci, naopak poslanci ANO, ČSSD a KSČM senátní návrh odmítli, případně se zdrželi.

Na dani z nabytí vybral stát loni 13,6 miliardy korun, předloni to bylo 12,5 miliardy. Zrušit zákonné opatření o dani z nabytí navrhovala už ve Sněmovně ODS při schvalování aktuálně projednávané novely. Stejný návrh ODS odmítla Sněmovna loni.

Sazba daně z nabytí činí čtyři procenta a od roku 2016 ji platí kupující. Předtím ji hradil prodávající a kupující byl v pozici ručitele.

Zástupce senátorů Raduan Nwelati (ODS) dnes řekl poslancům, že jediným důvodem, proč se tato daň vybírá, je příjem peněz do státního rozpočtu. Uvedl, že pokud by ji Parlament zrušil, letos by to znamenalo výpadek tří až čtyř miliard korun. Daň z nabytí podle něj zcela zbytečně zvyšuje náklady na pořízení vlastního bydlení a tím znemožňuje některým lidem, aby si vlastní bydlení pořídili. Jde navíc o zdanění již jednou zdaněných peněz, dodal.

"Já si myslím, že takto salámovou metodou se porcovat státní rozpočet nedá," prohlásila k návrhu na zrušení daně ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Na diskusi by to podle ní bylo, pokud by šlo o návrh zasazený do konkrétní reformy, která by mohla zrušit některé daňové výjimky související s bydlením.

"Máme možnost zlevnit bydlení, které je enormně drahé," prohlásil poslanec ODS Jan Skopeček. Naproti tomu Roman Onderka (ČSSD) poukazoval na to, že zrušení daně by znamenalo výpadek 13,5 miliardy pro státní rozpočet. Věra Kovářová (STAN) ale prohlásila, že to znamená 13,5 miliardy z peněženek daňových poplatníků. Podle bývalého předsedy rozpočtového výboru a poslance ČSSD Václava Votavy není daň nemravná. Nemravné je ale podle něj to, že ji platí nabyvatel.

Ke zrušení daně vyzval i předseda SPD Tomio Okamura. "Peníze jsou. Žádný výpadek v rozpočtu by nebyl," prohlásil. Peníze vláda podle něj může najít jinde.

Sněmovnou opětovně schválená novela z pera poslance ANO Karla Raise počítá s tím, že první prodej bytů v rodinných domech bude osvobozený od daně z nabytí nemovitých věcí. Dosavadní osvobození v zákoně se vztahují mimo jiné na první úplatné nabytí rodinného domu nebo bytu v bytovém domě, ale ne v rodinném domě. Rodinný dům pak může mít podle předpisů nejvýše tři byty. Poslanec Rais argumentuje například tím, že v poslední době roste trend vymezovat bytové jednotky i v nově postavených rodinných domech.

Prodávajícím se pak podle něj v těchto domech lépe prodávají bytové jednotky než vlastnický podíl, navíc za tři prodané bytové jednotky může prodávající získat více peněz než za celý dům. Hrubý dopad svého návrhu na státní rozpočet odhadl na 85 až 100 milionů korun ročně.

Témata:  daň z nemovitosti poslanecká sněmovna

Související

Aktuálně se děje

17. dubna 2026 16:48

31. března 2026 9:46

26. března 2026 14:40

Přísnější hypotéky od dubna: zděděný byt může zkomplikovat financování

Podle České národní banky překročila aktivita na hypotečním trhu dlouhodobé průměry, ceny bytů a domů rostou dvouciferným tempem a zvyšuje se podíl hypoték na pořízení nemovitostí určených jako investice. Od dubna tak začíná platit doporučení ČNB, které má tento segment přísnějšími podmínkami o něco zchladit. Záměr je jasný, praktické dopady se ale mohou dotknout nejen investorů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Termín se krátí. Živnostníci musí podat daňové přiznání do 4. května

Statisíce českých živnostníků čeká povinnost podat elektronické daňové přiznání nejpozději do 4. května. Samostatně pak musí řešit i přehledy pro Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny, které mají vlastní termíny i sankční režim. V případě dřívějšího podání přehledu je nutné případný doplatek pojistného uhradit do osmi dnů od jeho odevzdání.